RULANDSKÉ BÍLÉ
PINOT BLANC
Odrůda vznikla jako pupenová mutace Rulandského modrého, pochází z Burgundska a jen tam se může označovat jako „Burgundské“. U nás se pěstuje od nepaměti, ale nejpozději od dob Karla IV. Původně se jmenovalo Roučí bílé. Víno je zelenožluté barvy s nenapodobitelnou chlebnatou chutí a vůní. Je to elegantní víno s Dlouhou dochutí, s jemnou vůní po květinách, chlebové kůrce, lískových oříšcích a hruškách. Zráním získává zvlášť vysokou kvalitu a plnost.
VELTLÍNSKÉ ZELENÉ
GRÜNER VELTLINER
Tato odrůda pochází pravděpodobně z Rakouska, kde je podobně jako u nás nejrozšířenější odrůdou. Má v sobě také geny Tramínu. U nás se dříve označovalo jako Bělošpičák, nebo Muškatel. Víno je barvy žlutozelené až zlatavé, chuti pikantně svěží s příjemnou kyselinkou, kořenité, ovocně medové se sametovou dochutí. Vůně je lipově medová až mandlová. Oblíbené a příjemně pitelné víno.
ANDRÉ
Odrůdu vyšlechtil v roce 1961 ing. Horák křížením Frankovky a Svatovavřineckého ve Velkých Pavlovicích. Nazvána byla na počest Ch. K. Andrého (1763-1831), který v Brně založil první spolek pro šlechtění ovoce na světě. Víno je intenzivně tmavě červené s granátově fialovým nádechem, vysoce extraktivní, s plnou tříslovitou a harmonickou chutí. Svým charakterem se blíží jižním vínům.
CABERNET MORAVIA
Odrůdu vyšlechtil v Moravské Nové Vsi p. Glos křížením odrůd Zweigeltrebe a Cabernet franc. Víno je podobné Cabernetu Sauvignon s intenzívně fialově červenou barvou, harmonické, příjemné kořenité chuti a s vůní červeného bobulového ovoce.
FRANKOVKA, LEMBERGER
BLAUFRÄNKISCH
Tato odrůda se pěstuje od nepaměti a snad pochází z Dolního Rakouska nebo Chorvatska. Ve velkopavlovickém regionu jsou pro její pěstování velice příznivé podmínky. Vůně i chuť Frankovky představuje několik podob – mladé víno je tvrdší, avšak široké, plné, jež zráním získává výrazné a lahodné chutě i vůně, připomínající čerstvý hrozen, jádra peckovin, mokrou slámu, nebo se setkáváme s extraktivními jemně kouřovinovými višňovými i malinovými tóny. Víno má zářivou granátově červenou barvu.
MODRÝ PORTUGAL, BLAUER PORTIGIESER, PORTUGIESER BLAU
Portugalský původ této odrůdy není jednoznačný. K nám se dostal v 18. století z Rakouska. U nás bylo dříve nejpěstovanější modrou odrůdou. Dává kvalitní, tělnaté, lahodné víno, intenzívní rubínové barvy s nižším obsahem kyselin. Vůně vína zahrnuje květnatý až jemně kořenitý tón. V chuti lze rozpoznat lesní ovoce a jemnou, lehčí tříslovinku. Příjemně pitelné víno, které vybízí k dalšímu doušku.
RULANDSKÉ MODRÉ – PINOT NOIR
Tato odrůda je rozšířena po celém světě a téměř všude nese název Pinot noir. Genovou analýzou se zjistilo, že má původ v odrůdách Mlynářka (Pinot meunier) a Tramín. Do Čech jej dal dovézt císař Karel IV. Vůně mladých vín připomíná ostružiny, jahody a černé třešně. Později se ve vůni objevují tóny tlejícího listí, hořícího dřeva, sušených švestek a povidel. V chuti je víno velmi zajímavé, plné s velmi jemnou tříslovinkou a nízkými kyselinami. Barva je zpravidla světle rubínová až cihlově červená se zlatavým okrajem. Takové víno lze archivovat mnoho let.
SVATOVAVŘINECKÉ
SAINT LAURENT
Pravlastí této odrůdy je patrně Francie, kde se od nepaměti pěstuje hlavně v Alsasku. Podle genetické analýzy je příbuzná s burgundskými odrůdami. Na Moravu proniklo ve 40. letech 20. století. U nás je nejrozšířenější modrou odrůdou. Dává víno tmavě červené barvy temného granátu s odstínem až do Fialova, s jemnou svěží vůní a plnou až sametovou chutí, připomínající vařená povidla, černý rybíz nebo sušené ovoce, doplněné příjemnou tříslovinkou.
ZWEIGELTREBE
Odrůda byla vyšlechtěna v 30. letech 20. století v Rakousku F. Zweigeltem křížením odrůd Frankovka a Svatovavřinecké. Je více podobná Frankovce. V 60. letech se začal pěstovat i na Moravě. Víno má jemnou vůni, příjemnou tříslovinku, ovocný buket a středně temnou červenou barvou. Zráním víno získává intenzivní harmonickou chuť a plnost. Poslední dobou jeho obliba roste.
NEUBURSKÉ
Odrůda pochází z Rakouska, kde se pěstuje pod názvem Neuburger. V ČR se odrůda pěstuje na Moravě, pěstována zde začala být po roce 1915. Odrůdová vína jsou obvykle světle zelenožluté, u vyšších přívlastků zlatožluté barvy, Vůně je jemná muškátová až kopřivově broskvová, při zrání v láhvi malinová. V chuti jsou vína harmonická, extraktivní, středně plná až plná, hebká, viskózní, s nižším obsahem kyselin, mají květinově-ovocitý charakter s nenapodobitelně pikantní, mírně nahořklou skořicovou chutí. Ve vůni a chuti můžeme dále hledat ořechy, maliny, smetanu.